Píše se pondělí 22. srpna, což je den pro nás docela významný - začíná nám totiž orientation week, posledních pět dní volna, které slouží k seznámení se s veškerými principy, fungováním a informačními systémy tamperské teknillinen univerzity, stejně jako k navázání prvních kontaktů s dalšími studenty. Kolem deváté ráno poprvé procházíme dveřmi budovy Tietotalo a ocitáme se tak poprvé ve finském akademickém prostředí.

První dojem: všude je hodně, ale vážně hódně lidí. Stoupáme si do fronty značené A-K a tak trochu se podivujeme druhé frontě označené L-Ö. Vtipkujeme, že lidi, kteří jsou v abecedě za přehlasovaným o mají ve Finsku plošný zákaz zahraničního studia, dokud se neukáže, že Finové mají všechna svá tři podivná písmena (Ä, švédské Å a Ö) na konci abecedy. Mimochodem, zde prý nefunguje německé nahrazování přehlásek dvojhláskami, neboť tato písmena se používají v odlišných slovech.

V úvodní prezentaci, která symbolicky otevírá celý orientační týden, nám následně vedoucí mezinárodních vztahů říká, že zde letos mají největší množství exchange studentů všech dob, čemuž není těžko uvěřit, neboť obrovská aula je narvaná do posledního místa a lidé, kteří (naprosto nefinsky) přišli pozdě jsou tak nuceni sedět kde se dá, včetně schodů. Ono cca 1400 “výměňáků” na 9000 studentů celkem je vážně pěkné číslo. Následně se dozvídáme, že tamperská technika je skutečně diverzním prostředím, čtvrtina profesorů jsou cizinci atd. K vlastní neradosti zjišťujeme, že se budeme muset oplétat i s policií kvůli získání finského sociálního čísla (těch už budu mít také pěknou sbírku, tohle je snad moje čtvrté, české nepočítaje) a že nás obecně čeká nášup byrokracie a papírování. První byro-radost na sebe samozřejmě nenechá dlouho čekat - 55,5 Euro na semestr jako poplatek TTYY (studentské unii) v rámci čehož jsou i zdravotní služby pro studenty a obecně status studenta, umožňující využívat všech studentských výhod (viz jak jsem říkal včera levné cestovné na busy, výrazně slevy na jídlo nejen na uni nebo mj. 45-55 % ceny dolů při cestování finskými národními vlaky). Vše se uhrazuje bankovně (moderní země), buď SEPA europlatbou nebo složením peněz na pobočce. Po chvilce bojů s převodem (můj jsem nedokázal autorizovat bez kódu, který mi přišel na českou SIM schovanou doma v šuplíku a Markét mobilní aplikace zase nepodporovala zadávání tak specifických věcí jako jsou SEPA platby) jsme se rozhodli jít do banky, ale když jsme viděli studentskou megafrontu tam, šli jsme raději v hustém dešti domů pro českou SIMku a stolní verzi bankovnictví. Studentské kartičky nakonec ještě nemáme (ano, hádáte správně, opět megafronta, tentokrát ve výdejně karet), ale máme potvrzení od platbě schválené studentskou kanceláří, na které nám prý levné jídlo v kantýně vydají - popravdě, to nám teď ke štěstí docela stačí. :))

Když jsme u jídla - zatím jsme bohužel nic nechutnali, ale restaurace jsou v kampusu tři, vypadají všechny naprosto skvěle a se studentskou cenou zde samotná jídla stála vždy pod tři euro, což je naprosto pohodová cena. Zítra se na ně zaměříme a podrobněji si je projdeme, tak dám vědět. To hlavní ale mělo nečekaně přijít až večer. Studentský klub ESN INTO svolal na sedmou hodinu večer přednášku Introduction to the life of teekkari and Finland for dummies, což lze volně přeložit jako Úvod do života studentů techniky a Finsko v kostce pro blbce. Až během této přednášky na nás plně dolehl předvoj asi toho nejvýraznějšího rozdílu, na který (předpokládám) ve Finsku narazíme - a totiž přístup školy/školství ke studentům.

(pozor, začátek sekce s vlastními názory) Zatímco české školy mají podle mě zvyk u svých studentů spíše ubíjet ducha, jsou stále založeny hlavně na nekonečném memorování a nikoho vlastně moc nezajímá, co si děláte ve svém volném čase, tady je to přesně naopak. Je vidět, že zde škole záleží na tom, aby se její studenti mohli vyjádřit, angažovat, aby mohli ve volném čase naplňovat svoje koníčky a ideálně to dělat s dalšími lidmi stejného zaměření. Univerzitě je totiž jasné, že úspěšné absolventy bude mít pouze, pokud tito absolventi budou spokojeni s většinou aspektů svého života a nejen pouze, pokud budou ze školy nabiflovaní teoretickými fakty, což je podle mě stále ještě existující zkostnatělé paradigma českého vzdělávacího systému. To, že naše školy v lidech zabíjí kreativitu, pravděpodobně tu nejdůležitější vlastnost pro přežití nadcházející doby strojů a automatizace (pro zájemce doporučuji knihu Druhý věk strojů od Brynjolfssona a McAfeeho), je dojezd samotného naprogramování školství s cílem produkovat poslušné pracovníky a zároveń smutná realita, která se doufám začne brzy měnit k lepšímu. Sice zde zatím zatím nemohu tvrdit, že finská výuka taková není, neboť výučování ještě nezačalo, ale vyhlášenost finského systému školství je veliká a já myslím, že primární rozdíl bude právě ve snaze podporovat tvořivé myšlení a spolupráci mezi lidmi. No, vše se brzy dozvíme. :-)

Pořád jsi ale moc nevysvětlil ten divnej název článku…

Jasně, zrovna se k tomu chci vrátit. Zpět k naší škole: V momentě, kdy nastoupíte na TTY, stáváte se takzvaným fuksi, což je obdoba anglického freshman, česky nejspíše prvák. Zároveň dostanete svůj Fuksipass, což je obdoba cestovního pasu a do toho pasu sbíráte body - za účastnění se studentských akcí, happeningů, sportovních klání i parties, prostě za veškeré volnočasové interakce se školou a jejími členy. Zároveň od školy získáváte overal, takovou kombinézu, která nese barvy vaší fakulty a na kterou si postupně, jak čas plyne, našíváte různé nášivky, které získáváte během těchto školních akcí (trochu mi to připomíná sbírání bobříků) - vytváříte si tak doslova vlastní nositelnou studnici vzpomínek. Ultimátním cílem fuksi je zbavit se tohoto nepříliš oblíbeného označení a stát se teekkari, neboli plnohodnotným studentem. Podmínkou je za jeden rok nasbírání 300 bodů do svého fuksipassu (jedna akce je za 5 až 10 bodů) a následné pokřtění, které spočívá v koupeli v ledové vodě tamperské řeky spojující obě jezera, vše během jarního svátku Wappa, který připadá na prvního května. Tím získáváte titul teekkari a právo nosit slavnostní teekkarskou čepičku. :)

fuksi čepička.

K tomu všemu patří i guildy (společenství), které se vážou na fakulty a kluby, kde se schází lidé se stejnými zájmy - já mám například v plánu zastavit se ve své guildě přírodních věd a z klubů chci navštívit spolek nadšenců do elektronické hudby a fotografování. Dále jsou zde samozřejmě spolky podobné inkubátorům na startupy pro ty podnikavější a profesní spolky, plus má tamperská univerzita jedno z nejlepších SVĚTOVÝCH napojení svých studentů na business - v tomto udajně má, podle jakési obtížně ověřitelné metriky, jedenácté místo ze všech světových univerzit. Jo, a zítra ESN pořádá pro exchange studenty piknik a provedení po centru města, časem se budou konat i jejich vlastní parties, společné saunování či výlety do Laplandu nebo St. Petěrgburgu. Těšíme se moc! :)

fotky dodám, až nebudu tak unavenej :D