Některé věci by se obecnou optikou na první pohled daly považovat jako vzpínání se zdravému, selskému rozumu.

Například tohle: koupit si na letišti lahev Finlandie a letadlem jí propašovat zpět do rodné země. S malým pohledem na statistiky (například tato) však i tohle jednání začíná pomalu dávat smysl. Tahle otázka je samozřejmě stále ve vzduchu a myslím, že to zajímá i spoustu lidí u nás doma. Jak draho je doopravdy ve Finsku?

Správnou odpovědí je samozřejmě “zatim nemůžu moc tvrdit”, ale můžu vám po prvních dvou dnech v zemi poskytnou svoje první dojmy: a totiž, že to rozhodně není tak hrozné, jak se lze na první pohled domnívat.

Naším novým domovem se (minimálně) do Vánoc stala Hervanta, což je poměrně mladá satelitní čtvrť Tampere, třetiho největšího finského města. Do samotného města to je cca 15 minut busem a v Hervantě by mělo žít něco přes 25 000 lidí. V samotném centru čtvrti se nachází větší nákupní centrum DUO, které (mimo jiné) obsahuje i pobočku LIDLu.

Dnes jsme se rozhodli udělat si k večeři dobrotu: zapečené tortilly plněné sýrem cheddar, černými olivami, papričkami jalapeňos a kuřecím masem a veškeré ingredience (s tím, že nám spousta oliv a papriček zbyla na další jídla) nás, při pesimistickém zaoukrouhlování cen nahoru, vyšly v LIDLu na něco málo přes 11 Euro - s tím, že jsme se najedli oba dva, a ještě trochu zbylo. Nevím jak vám, ale mně se zdá, že to rozhodně není rozpočet, který by byl nějak extrémně napálený. Jiným problémem je tady alkohol, který prostě dražší je (nejlevnější alkověcí v Lidlu je pivo Nobelaner, které vyšlo na 90 centů za třetinku). Dnes jsme si taky pořídili nové SIM karty a operátor Sonera zde na úplně obyčejnou předplacenku koupenou v trafice bez závazku nabízí balíček 100 minut + 100 zpráv + 1024 Mb dat na 4G síti za 9,90 Euro, což je nabídka, za kterou bych se v současné době nezlobil ani v ČR. Pokud u nás totiž něco podobného existuje, tak možná jen u nějakého menšího virtuála (s pochybnou budoucností). Dalším srovnání cen může posloužit třeba být jednorázový, hodinu platící přestupní ticket na bus, který zde stojí 3 Euro přes dvě zóny (například Hervanta - Tampere), ale danou cenu lze srazit výrazně dolu používáním nabíjecí kartičky - pokud na ní například má člověk zapnutý studentský tarif, stejná jízdenka vyjde na 1,30 Euro, což mi přijde celkem srovnatelné například s jednorázovými jízdenkami po Praze. Samotnou kapitolou jsou tedy také nájmy - našich 600 Euro za 50 m2 byt se saunou, balkonem a vybavení je rozhodně podprůměrná cena, ke které jsme přišli jen díky zásahu snad nějakých vyšších sil. Pokud by mi včas vyšlo kolejní bydlení od ubytovací služby TOAS (což se /naštěstí/ nestalo), zaplatil bych:

  • 75 Euro nevratný rezervační poplatek,
  • platil bych 240 Euro měsíčně za vlastní ložničku v pokojích, kde bych sdílel kuchyň apod. se dvěma dalšíma lidma,
  • a ještě by bylo nutno platit 45 Euro měsíčně za “facilites”, neboli za zázemí, což v součtu vyjde také přes 300 Euro na osobu na měsíc.

Mimochodem, bydlíme nyní ve výškové budově v 15. patře ze 16 a místo na přespání tu je, takže kdo bude chtít přijet, bude vítán! :)) A kdybyste se mi na české číslo nemohli dovolat, chyba není na vaší 10 straně: odteď funguju na plustřistapadesátosm o4o 372 4994. :)) A zatím největší překvapení? Když jsme zjistili, že smetana se řekne finsky taky smetana. :D Zítra začínáme náš orientační týden na Tampereen teknillinen yliopisto, tak dám zase vědět, jak pokračujeme. :))